Epilepsie

K sepsání tohoto článku jsem se rozhodla z několika důvodů. I když se epilepsie u kolií a šeltií neřeší plošně, neznamená, že neexistuje a po přečtení několika stránek některých majitelů či začínajících chovatelů, jsem se rozhodla uvést věci na pravou míru, aby nevznikaly mylné domněnky, protože někteří informace pouze kopírují aniž by si ověřili jejich pravdivost. Víme o pár jedincích, kteří epilepsií trpí, ale určitě to není přesný počet neboť chovatelé jen velice neradi přiznávají, že se v jejich chovu tato nemoc vyskytla, ale někdy ani sám chovatel neví, že jím odchovaný jedinec epilepsií trpí, neboť jej majitel psa neinformuje. Ale teď zpět k epilepsii, co to epilepsie je, jaké jsou příčiny vzniku, jak se dělí, jaká je její diagnostika a která plemena mají genetický předpoklad pro epilepsii a u kterých je zvýšený výskyt záchvatovitých onemocnění, mezi tato plemena jak uvádí literatura patří jak kolie tak i šeltie.

 

Epilepsie

Lidově se také nazývá padoucnice. Je to onemocnění mozku, při kterém pes upadá do krátkodobých nebo dlouhodobých záchvatových stavů. Vzniká většinou náhle. Nejčastěji jsou postiženi psi ve stáří 1-3 roky. Jsou jedinci, kteří mají záchvaty často, ale jsou i psi, kteří jsou postiženi jen záchvaty ojedinělými. Záchvat trvá několik vteřin či minut a doznívá i 1-2 dny. Zaznamenány jsou i záchvaty, které trvaly až 46 hodin a končily úhynem postiženého jedince. První záchvat však může být u štěněte pozorován již ve stáří 5 měsíců, v krajních případech naopak až ve stáří 6 let, kdy pes či fena již zanechali mnoho potomstva.

 

Nejčastější příčiny epileptických záchvatů jsou:

·         Genetické

·         Poškození mozkové tkáně

·         Hydrocephalus- vodnatelnost mozku

·         Mozkové nádory

·         Hypoglykémie- snížení hladiny cukru v krvi

·         Hypoxie- snížení schopnosti zásobovat mozek kyslíkem

·         Choroby jater

·         Intoxikace- otravy

·         Poruchy ve využití vitaminu D

·         Problémy s chrupem

 

Rozdělení podle příčin záchvatů:

  1. Primární epilepsie- záchvaty, jejichž příčina je v onemocnění mozkové tkáně (záněty, infekce- psinka, nádory, vývojové abnormality- vodnatelnost    hlavy, následky úrazů a přímého poškození mozku)

  2. Sekundární epilepsie- záchvaty v důsledku onemocnění jiných orgánových systémů (nedostatečná funkce ledvin, jater, srdce, oběhového systému,  slinivky břišní, štítné žlázy, nadledvinek nebo následek otravy)

  3. Idiopatická epilepsie nebo také pouze epilepsie- záchvaty bez detekovatelného příčinného onemocnění, tedy „pouze“ funkční deficit mozku

Mnoho z těchto vyyjmenovaných příčin záchvatů se dá odstranit a jedinec je fyziologicky zdravý. Protože většinou není při záchvatu přítomen veterinární lékař, je důležité vedení evidence záchvatů, jejich délka, průběh a četnost. My se zde budeme zajímat o dědičné příčiny epilepsie. Genetické příčiny epilepsie však jsou i případy poškození mozkové tkáně,  hydrocephalus, nádory, hypoglykémie, hypoxie, některé poruchy jater, poruchy ve využití vit. D i některé problémy s chrupem. Ty jsou kontrolovány jinými geny. Rozhodnout, o který z problémů jde, je často velmi obtížné. Podrobné klinické vyšetření je vždy velmi nutné, viz.níže.

Dědičná epilepsie se vyznačuje kratšími záchvaty (uvádí se, že jejich délka je většinou 30 vteřin až 4 minuty). Při tomto druhu záchvatu pes často močí a kálí, leží na boku a pohybuje končetinami, jako by chtěl utíkat. Oči jsou obráceny nahoru a pes v tomto stavu může vydávat i neobvyklé zvuky. Po odeznění záchvatu se pes začne velmi rychle zotavovat a chová se zcela normálně až do záchvatu dalšího. Již z tohoto popisu je zřejmé, že pokud je příčinou epileptického záchvatu některá z jiných výše vyjmenovaných příčin, průběh a délka záchvatu budou zajisté jiné a většinou, dříve či později, končí úhynem jedince.

 

Fáze některých záchvatů:

  1. Prodromální fáze se prezentuje jemnými změnami v chování zvířete ( může trvat hodiny až dny)

  2. Aura nebo-li předzvěst záchvatu se projevuje výraznějšími změnami v chování zvířete (zalézání do koutů, nebo naopak vyhledávání majitele, kňučení, neklid ) zpravidla trvá sekundy až několik desítek minut.

  3. Iktus, vlastní záchvat, může mít charakter fokálního až generalizovaného záchvatu. Generalizovaný záchvat trvající déle než 15 minut je označován jako status epileptikus.

  4. Postiktální fáze může trvat několik vteřin, ale i několik dnů. Můžeme pozorovat ztrátu orientace, vyčerpání, žíznivost, abnormální žravost.

 

Klasifikace záchvatů:

Velmi přehledná je klasifikace uvedená v knize Klinické neurologie ( Petr Šrenk, André Jaggy), kde je uvedeno dělení záchvatů na fokální /generalizované a jednoduché/ komplexní.

  1. Fokální záchvaty jsou typické spíše pro primární symptomatické záchvaty.Častou prezentací jsou svalové záškuby určitých svalových partií.

  2. Generalizované záchvaty jsou typické tonicko-klonickými záškuby často spojenými se ztrátou vědomí ( Grand mal).

  3. Jednoduché záchvaty jsou záchvaty beze změn vědomí zvířete a komplexní záchvaty jsou naopak spojené se změnou či ztrátou vědomí.

Ve veterinární praxi se nejčastěji setkávají se záchvaty typu grand mal (komplexní , generalizovaný záchvat).

 

Na genetické příčiny záchvatu může napovídat i vzruch, po kterém pes záchvat dostal. Je to například:

·         Radost psa z toho, že přišel jeho majitel domů

·         Majitel či někdo z jeho rodiny vzal vodítko a pes má radost, že půjde na procházku

·         Zvuk domácího zvonku

·         Příprava rodiny na chatu, kam jezdí i se psem, atd.

Chovatel, od kterého byl pes zakoupen jako štěně, většinou genetické příčiny epileptického záchvatu nerad přiznává, pokud se nejedná o chovatele seriózního. V některých případech majitel psa nemusí ani první záchvaty zaznamenat, protože k nim dojde v jeho nepřítomnosti.

 

Plemena s genetickým předpokladem

  • Bígl , Jezevčík , Německý ovčák , Horákův laboratorní pes , Keeshond , Belgický ovčák- Tervueren, Šeltie, Holandský ovčák

Plemena s vysokým výskytem záchvatovitých onemocnění

  • Boxer , Kokršpaněl , Kolie , Zlatý Retrívr , Irský Setr , Labradorský Retrívr , Malý knírač , Pudl , Svatobernardský pes, Sibiřský Husky , Hrubosrstý Foxteriér

Některá plemena  nebo jejich menší populace jsou, podle literatury, postižená až z 21%. Taková populace má velmi vážné problémy, protože nejméně dvakrát tolik jedinců jsou nositelé vlohy a navíc, část postižených jedinců je doposud nepoznaná. U těch plemen, kde nebyla epilepsie popsána, je její výskyt pravděpodobně nízký. Nepředpokládá se však, že by některé plemeno bylo zcela prosté dědičné epilepsie.

Dědičnost epilepsie

O dědičnosti epilepsie není pochyb. I proto, jak mnozí ví, náš největší šlechtitel psů, pan František Horák z Klánovic, vyšlechtil pro potřeby Fyziologického ústavu tehdejší ČSAV plemeno, u kterého byla epilepsie charakteristickým plemenným znakem. Kdyby epilepsie dědičná nebyla, nikdy by se mu to nepodařilo. Původně se toto plemeno nazývalo „ Horákův laboratorní pes“. Když  byly výzkumné programy ústavu ukončeny a tento pes již nesloužil k původním účelům výzkumu epilepsie, bylo třeba zvážit, co s jeho dalším osudem. Tehdejší ČSCHDZ proto rozhodla o jeho uznání jako naše národní plemeno, pod názvem Český strakatý pes. V roce 1981 byl pod tímto novým názvem zapsán první vrh štěňat a plemeno bylo dále šlechtěno kontraselekcí proti výskytu epilepsie. Toto šlechtění a selekce epilepsií postižených jedinců dále pokračuje.

Osvědčený způsob řízení chovu je zásada krytí mladé feny starším psem, který prokázal, že není nositelem vlohy a mladé psy využívat především na krytí fen starších, o kterých předpokládáme na podkladě výsledků jejich vlastního potomstva, že nejsou nositelkami vlohy.

Vhodné opatření v takových případech také je, zvýšit věkovou hranici psů a fen pro využití k reprodukci, například tak, že budou psi a feny využiti v chovu až po dosažení stáří minimálně 3 roky (například). Do té doby již každý jedinec mohl projít epileptickým záchvatem. Pokud jej neměl, je předpoklad, že epilepsií netrpí, zejména v případech, kdy je potomkem rodičů epilepsie prostých.

V chovu je třeba v každém případě nanejvýš nutné preferovat zdravé jedince. Ty využívat intenzivněji, ale uvážlivě tak, aby byla udržována požadovaná příbuzenská vzdálenost uvnitř populace samotné a aby ani v příštích generacích nemohlo dojít k nutnosti použít příliš úzkou příbuzenskou plemenitbu. Zdravý jedinec, třeba hodnocen na výstavě jen jako „dobrý“, je mnohem cennější než postižený interšampion nebo interšampion- nositel vlohy. Genetické zdraví je nutné v každém případě upřednostnit nad všemi ostatními hodnotami exteriéru i výkonu. Jinak zájem o plemeno bude rychle klesat!

V populacích plemen psů, kde je výskyt epilepsie ojedinělý, by měl být bezodkladně vyřazen z chovu každý postižený jedinec. Samozřejmě, jeho oba rodiče jsou nositelé vlohy, a i ti, jako takoví, by měli být v chovu velmi výrazně omezeni, ne-li vyřazeni i s potomstvem, které již zanechali. Jen tak může být dosaženo úspěchu v poměrně krátké době. A naopak! Pokud s vyřazením jakéhokoliv jedince budou chovatelé váhat, prodlouží si období selekce nejméně o jednu generaci s každým jednotlivým případem.

 

Klasifikace

Nejčastější příčiny

Diagnostické testy

Vaskulární

infarkt, arytmie

A,Ne,CT

Inflamační

Virové:psinka, vzteklina, FIP

Bakteriální

Myotické: kryptokokóza

Protozoální: toxoplasmóza, neosporóza, encefalitozonóza

Granulomatózní meningoencefalitida

Imunitně zprostředkovaná meningoencefalitida

Parazitární

A,KV,CSF, titry protilátek

Trauma

 

A, KV, Ne, EEG

Toxické

Těžké kovy (Pb)

Organofosfáty

Strychnin

Tetanové toxiny atd…

A, hladiny Pb v plasmě

A,KV,Ne, hladina cholinesterázy v plasmě

A,Ne

Anomálie

Hydrocefalus atd.

KV, CT, EEG, ventrikulografie

Metabolické

Elektrolytové dysbalance: hypokalcémie

Glykémie: hypoglykémie

Ledvinové a jaterní selhání

Portosystemický zkrat

Hypotyreóza

KV, Laboratoř

Idiopatické

Genetické, neznámé

Plemeno, věk, anamnéza

Neoplazie

Primární (gliomy, meningiomy)

Sekundární (metastatické)

CT, Ne

Nutriční

B1 deficience

A, odpověď na suplementaci

Degenerativní

Tzv. Storage diseases

Plemeno, biopsie

A=anamnéza
CT =počítačová tomografie
CSF=mozkomíšní mok
KV=klinické vyšetření
Ne=neurologické vyšetření
EKG=elektrokardiografické vyšetření
EEG=elektroencefalografické vyšetření

 

Společné příčiny záchvatů pro různé věkové kategorie:

Do 1 roku
Degenerativní
Vývojové
Toxické
Infekční
Metabolické
Nutriční
Traumatické


Storage disease
Hydrocefalus
Pb,Organofosfáty,..
Psinka,encefalitidy,atd.
Hypoglykémie,PSzkrat, Jaterní encefalopatie…
B1
Akutní

Od 1 do 3 let
Genetické

Primární generalizovaná epilepsie
Jiné, viz nahoře

Od 4 a výše 
Metabolické

Neoplazie

 

Převzato z knihy Ing. Jaromír Dostál, DrSc. Genetika a šlechtění plemen psů a ze stránek http://www.well-vet.cz/clanky/epilepsie.html

Více informací o jednotlivých typech epilepsie podle příčiny záchvatů, teda o primární, sekundární a idiopatické epilepsii naleznete zde: http://strakaci.cz/clanky/epilepsie.pdf

TOPlist
aktualizováno: 04.12.2016 19:54:42